|
|
| Hrad
Kamýk |
| |
 |
| pohled na
torzo věže na skalním suku (foto: Harald Fritzsch) |
| |
Hrad Kamýk
stával na strmé skále o nadmořské
výšce 382 metrů nad stejnojmennou
vsí, severozápadně od Litoměřic.
První zmínka o Kamýku pochází z r.
1319, kdy král Jan Lucemburský
udělil hrad v dědičné léno
Jindřichovi z Kamýka. Neznámo kdy se
Kamýk vrátil do zeměpanských rukou,
protože jej r. 1352 Karel IV.
přenechal coby úhradu dluhu Zbyňku
Zajícovi z Házmburka. Zajícům
náleželo kamýcké zboží do r. 1425,
kdy je Mikuláš Zajíc prodal
husitskému hejtmanovi Hynkovi z
Kolštejna. Po jeho smrti hrad
nakrátko opanovali Zikmund Děčínský
z Vartemberka, Jan Smiřický ze
Smiřic a Zbyněk Zajíc z Házmburka,
kteří z něj plenili okolí. Po
krátkém období, kdy Kamýk znovu
získal Mikuláš Zajíc, jej r. 1431
koupil Vilém z Konic a ze Lstiboře.
Páni ze Lstiboře na Kamýku sídlili a
později se po něm i psali; jejich
panování na hradě trvalo bezmála dvě
stě let, až do jeho konečného
úpadku. Ten se však začal pozvolna
projevovat už v době pohusitské. R.
1468 sice ještě náležely k hradnímu
inventáři pušky, pokles vojenského
významu objektu však naznačuje
propuštění kamýckého panství z
lenního svazku králem Vladislavem
II. Jagellonským r. 1482. Ve snaze
přiblížit starý hrad dobovému,
především obytnému standardu nechal
r. 1547 Vilém Kamýcký ze Lstiboře
hrad opevnit a postavit v jeho
areálu nový palác. Na konci 16.
století byla ve vsi pod hradem
vystavěna nová pohodlnější tvrz a
hrad pomalu chátral. Definitivní
tečku za historií hradu Kamýka
znamenal r. 1632, kdy byl dobyt a
zpustošen saským vojskem.
Přístup ke hradu vede od východu,
kde byl vyhlouben příkop a nasypán
val, obtáčející severní a východní
svah. Temeno kopce přechází
v čedičový suk, na němž stával
hlavní obytný i obranný objekt
hradu: nepravidelná pětiboká věž,
přístupná schodištěm vedeným úzkou
skalní průrvou na západní straně.
Vstup do této průrvy umožňovala
brána ve zcela zaniklé hradbě, jenž
pod skálou vytvářela malý nástupní
dvorek. Skálu obíhá hradební okruh
z poloviny 16. století, k jehož
jižní straně se přimykal renesanční
palác s velkými okny. Ve skále pod
hradem byly vytesány sklepy.
Nejstarší podoba hradu je dodnes
zahalena tajemstvím, známe z ní
totiž pouze obytnou věž. Přestavba
z poloviny 16. století pak byla
vedena snahou o zkvalitnění obytné
složky hradu, postrádajícího
prostory odpovídající náročnému
dobovému životnímu stylu tehdejších
elit. |
|
|
|
|
