česky english deutsch
České středohoří - země hradů
Hrady Českého středohoří, z.s.
Stalo se, připravujeme
Památky v našem programu
Jiné památky v Českém středohoří
Výhledy z hradů Českého středohoří
Hrady Českého středohoří tajemné
Publikace, suvenýry
Napište nám
Hrad Košťálov
 
Hrad Košťálov
celkový pohled na hrad od jihu (foto: Hynek Veselý)
 
Zbytky hradu se nachází na dominantním skalnatém čedičovém suku o nadmořské výšce 481,5 m, 1,5 km severně od města Třebenice.

Hrad je poprvé zmíněn v kronice Beneše z Veitmile. K r. 1372 zaznamenal kronikář mrazivou historku o tom, jak do věže hradu uhodil blesk, sjel do velké síně a upálil purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě špice tehdy módních dlouhých střevíců. Různí mravokárci si vysvětlovali příhodu jako Boží trest, což nás příliš nepřekvapí. Zvláštní pozornost ale vzbuzuje Alešova hodnost purkrabího, z které se vyvozovalo, že hrad byl založen jako královský. Podle jiné teorie hrad také mohli založit Házmburkové společně s Slavětínskými. Podle nejstarších archeologických nálezů z hradu, které můžeme datovat do průběhu 14. století, nebyl Košťálov založen dříve než v této době; osoba zakladatele je však dodnes značně nejistá. Po Alešovi ml. ze Slavětína drželi Košťálov do husitských válek asi Zajícové z Házmburka. Někdy v této době hrad získali neznámým způsobem Kaplířové ze Sulevic. Oba rody, Kaplířů i Házmburků, patřily k oporám královské moci v severních Čechách a k nejvýraznějším odpůrcům husitů. Není proto divu, že již r. 1422 hrad husité oblehli, avšak bezúspěšně. K r. 1486, kdy se Buškovi synové Dobeš, Zdeslav a Jan Kaplířové rozdělili o svůj dědický majetek, známe dobře podobu hradu, který měl být otevřený pro všechny bratry. Dobeš a jeho čeleď měli obývat Veliký dům na dolním hradě, Jan směl obývat tzv. dolní domek na dolním hradě a Zdeslav získal horní hrad. V případě potřeby mohli být všichni vpuštěni na horní hrad, ale starat o čeleď se měl každý sám. Obrana hradu zůstala společnou povinností všech bratrů. V průběhu 16. století přestal hrad, rozdělený mezi dva majitele, vyhovovat životnímu stylu renesanční šlechty a při dvorech ve vsi Košťálov vznikají pohodlnější a lépe dostupné tvrze. K opuštění a zániku těchto tvrzí dochází v 1. pol. 17. století, kdy majitelé obou panství jako sídla využívají reprezentativnější zámky Skalka a Čížkovice.

F. A. Heber ve své práci kdysi napsal: „Čedičová skála, na níž trůní trosky tohoto hradu, se nad své okolí zvedá neobvykle příkře… Jižní svahy tvoří pouze holý čedič, který spadá v bizarních vrstvách téměř kolmo k městečku Třebenice a krajině propůjčuje neobvykle malebný půvab…“. Jeho popis velmi výstižně vyjadřuje impozantnost vrchu a nepřehlédnutelných trosek někdejšího hradu Košťálova. Převýšení oproti okolnímu terénu je menší jen na severu. Zde se nachází sedlo, z něhož směřoval ke hradu původní přístup, po kterém ještě dnes v terénu nacházíme zbytky úvozových cest. Zástavba na temeni vrchu byla koncentrována do dvou míst – předhradí (zvaného dolní hrad) na severu a výše položeného jádra na jihu.  Po zástavbě předhradí se nám dodnes dochovaly pouze nepatrné terénní relikty a zbytky obvodové hradby. O zástavbě předhradí máme informace „díky“ amatérským výzkumům, prováděným zde v 19. století. Historik August Sedláček popisuje aktivity „souseda Čejky“, který na hradě velmi kopal a nálezy odevzdával do někdejšího muzea v Třebenicích. Na východním cípu plošiny u někdejší brány odkryl kuchyni (nálezy kachlů, nádobí, opálené cihly z komína, spečené saze, atd.) a na severozápadním konci dvě místnosti – kovárnu a „sklep na železo“ (železa, hřeby, podkovy). Uprostřed prostranství byla – dodnes částečně patrná – nehluboká, ale prostorná prohlubeň: pozůstatek po zasypaných sklepech. Z předhradí ústila cesta přes dnes již téměř zasypaný příkop do jádra hradu. Ten byl kdysi obklopen parkánem, z něhož zůstalo dodnes dochováno severovýchodní nároží a úsek zdiva při východní straně věžového paláce. Parkánová hradba vybíhá na východní straně v subtilní baštu nebo věž. Hlavní stavbou hradu býval věžový palác, který za posledních sto let výrazně nahlodal „zub času“. Přízemí stavby bylo založeno na nerovném terénu a osvětleno pouze jedním úzkým okénkem na západní straně. Pod ním byl kdysi prolomen nový vstup s druhotně vyzděnou nikou. První podlaží je z větší části dochováno. V severní stěně se spatřuje původní vstup do věže, východní zeď je prolomena čtyřmi okenními otvory. Z druhého a třetího patra, známého ze starších fotografií a kreseb, už nezbylo nic.

V hradním jádře registrujeme velmi jednoduchý stavební vývoj. Palác je ve své dnešní hmotě jednolitý a nevykazuje známky různých stavebních fází (nepočítáme-li úpravy z 19. – 20. století). Vzhledem k charakteru zdiva vznikla patrně současně s palácem i parkánová zeď. Velkou neznámou zůstává stáří zástavby na předhradí.
Počasí pro region:
In-počasí
Naši partneři:
Castles.cz
Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska
Tvrz Kurovice
Tvrz Kurovice
Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v.v.i.
ÚAPP Most
Nadační fond Kalich
Nadační fond Kalich
Kudy z nudy
Kudy z nudy
Reklama:
Reklama
Statistiky Toplist Oficiální stránky občanského sdružení Hrady Českého středohoří, z.s. © 2009 - 2015 Design: MCH