česky deutsch
České středohoří - země hradů
Hrady Českého středohoří, z.s.
Stalo se, připravujeme
  • Památky v našem programu
  • Hrad Kalich
  • Hrad Kamýk
  • Hrad Kostomlaty
  • Hrad Košťálov
  • Hrad Litýš
  • Hrad Oltářík
  • Hrad Oparno
  • Hrad Ostrý
  • Hrad Panna
  • Hrad a zámek Skalka
  • Kostel sv. Petra a Pavla na Sutomi
  • Hrady Českého středohoří jak bývaly
    Výhledy z hradů Českého středohoří
    Hrady Českého středohoří tajemné
    Expozice hradů Českého středohoří
    Jiné památky v Českém středohoří
    Publikace, suvenýry
    Napište nám
    Hrad Blansko
     
    Hrad Blansko
    Letecký pohled na hradní areál (foto: Jan Ptáček)
     
    Zříceniny hradu Blanska se nacházejí na osamoceném vrchu o nadmořské výšce 545 metrů, vzdáleném 6 km od Ústí nad Labem.

    Hrad Blansko založil někdy kolem r. 1400 Václav z Vartenberka, který se po něm r. 1401 píše. Tento šlechtic z významného severočeského rodu byl přívržencem Zikmunda Lucemburského v zápase s jeho bratrem, českým králem Václavem IV. Moravský markrabě Prokop, straník krále Václava, sice hrad r. 1402 dobyl, ale ještě v červnu téhož roku Zikmund získal Blansko zpět a vrátil ho Václavovi z Vartenberka. Později byla na hradě vojenská posádka míšeňského markrabí Viléma, ale již r. 1416 jej nechal král Václav oblehnout Mikulášem z Lobkovic. Ten také Blansko dobyl a tak se hrad dostal do královských rukou. Deset let poté, po bitvě u Ústí 16. června 1426, kde byli Sasové v čele s knížetem Fridrichem poraženi husitským vojskem Prokopa Holého, hrad lstí získal Zikmund Děčínský z Vartenberka. Za Jana z Vartenberka, v l. 1441 – 1442 a 1452 – 1454, byl hrad znovu obléhán vojsky lužického Šestiměstí a saských knížat, s kterými vedl tento konfliktní šlechtic vleklé pře. Později hrad vlastnil Mikuláš z Hermsdorfu, ale r. 1517 jej znovu získali Vartenberkové. Již r. 1527 však Jan z Vartenberka prodal Blansko pánům z Bünau. Na konci 16. století přesídlil Rudolf z Bünau na zámek ve Velkém Březně; hrad pak už byl využíván jen jako vězení nebo sídlo správců a úředníků. Po připojení k děčínskému panství r. 1628 byl opuštěn a rychle zchátral.

    Nepravidelný hradní areál byl obehnán hradbou, z jejíhož obrysu vystupovaly dvě půlkruhové bašty a subtilní hranolová věž. Všechny tyto opevňovací prvky utvářely nepříliš dokonalý flankovací systém. Přístupová cesta, procházející pod skalnatým vrcholem kontrolovaná oběma baštami, se stáčí k jihozápadu, kde stávala vstupní brána. Podoba brány se v průběhu existence hradu změnila. Původní přístup vedl po mohutné mostnici, považované všemi staršími autory za pozůstatek renesančního bastionu, na most a odtud do hranolové, ke vstupu nakoso stojící branské věže. Tento přístup byl později zrušen a brána byla proražena v mohutné hradbě nad mostnicí. I tato zeď vystupovala z obrysu hradeb a umožňovala tak boční postřel čela hradu. Obytné stavby stávaly na  východní a severní straně areálu, kde jsou dodnes dochovány jejich skrovné zbytky.

    Podoba hradu vychází principů aktivní dělostřelecké obrany, takže se zdá, že pochází až z husitských válek nebo z doby těsně po nich. Jak vypadal areál kolem r. 1400 bohužel nevíme. Nedůsledné rozmístění flankovacích prvků názorně ukazuje tápavé hledání odpovědí na prudký rozvoj palných zbraní v 15. století.
    Hlavní partneři:
    Ministerstvo kultury ČR
    Ministerstvo kultury ČR
    Ústecký kraj
    Ústecký kraj
    Lesy České republiky
    Lesy České republiky
    Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v.v.i.
    ÚAPPSZČ
    Další partneři
    Počasí pro region:
    In-počasí
    Statistiky Toplist Oficiální stránky spolku Hrady Českého středohoří, z.s. © 2009-2018 Design: MCH a DM